Nechci být tuctová, nechci být průměr

26. september 2016 at 21:00 | Christelle |  Personal crap
Přemýšleli jste někdy o svých snech a cílech?
Nemyslím jen takový, že budeme mít všichni zdravé děti, krásné manžele a manželky a spoustu peněz. Myslím takový ten sen, cíl, který chcete dosáhnout ve svém nitru. To, co chcete dosáhnout, abyste mohli na smrtelné posteli umřít s úsměvem.
Trochu morbidní, to přiznávám.
Mohla bych sem napsat, jak jsem na takovou myšlenku přišla. Docela to je krátký příběh. Nějdřív vám ale musím sdělit, že mívám takový divný chvilky, kdy si pro sebe mluvím anglicky, ne proto že bych měla nějaké rodinné příslučníky z Anglie, ale prostě se jen snažím mluvit. Protože já konverzovat neumím, natož v cizím jazyce, který neumím jak by smet.
Takže, abych pokračovala, zrovna jsem vedla imaginární konverzaci v cizím jazyku a dostala jsem se k tématu, už ani nevím jak, co chci dokázat.
A pak jsem se sama dokázala skoro dohnat k pláči. Ne tak docela, ale skoro.
Nevím, jestli to má takhle většina lidí nebo všichni nebo jen pár lidí. Zda jsem v pouhém zamýšlení vyjímečná nebo jestli jsem zase tuctová. Spíš takhle, chtěla bych být vyjímečná. V čemkoli vynikat, nezáleží, co to bude. Prostě být v něčem natolik dobrá, že si každý pod tím pojmem, v čem budu nejlepší, představí mě. Chápete, ne?
Moje velice inteligentní povaha prostě touží po úspěchu, po úctě, po uznání. Být v něčem lepší než ostatní, nebýt jen hloupý průměr zalezlý v koutě. A čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že na něco takového už jsem asi stará. Začít se něčemu věnovat na plné pecky. Nebo jak se to říká.

Hraju na klavír, ale nikdy nebudu natolik dobrá, protože za tu dobu, co hraji já, už spousta lidí umí zahrát úplné divy.

Mám docela ráda matematiku, ale nikdy nebudu natolik dobrá, že jako jediná dokážu spočítat nejsložitější příklad ever. Buď to nezvládnu jako ostatní anebo nebudu jediná, kdo to zvládne.

Baví mě psaní, ale nikdy nebudu natolik schopná, abych dokázala vydat knihu. Což je můj tajný sen, ale k tomu mám ještě daleko.


Nevím, proč mě to tak žere, vždyť tu bude pokaždé někdo, kdo bude lepší než já. Vždycky.
No, tohle mi možná vadí. Já bych si opravdu jedno přála být v něčem lepší než ostatní. Vynikat. Možná to zní hloupě, ale chtěla bych zažít, jaké to je být nejlepší. Být na prvním místě. Být v něčem opravdu dobrá.
A nemusí to být pro všechny, ale mě by stačilo, kdybych byla dobrá aspoň pro jednu osobu. Pro jednoho člověka, který mě ocení, který...
Crybaby.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Karol Dee Karol Dee | Email | Web | 26. september 2016 at 23:30 | React

Celou dobu jsem tak trochu kroutila hlavou, protože osobně mám úplně jiné cíle, než se věčně srovnávat s ostatními a snažit se je předehnat. Přijde mi to zbytečné mrhání časem a energií. Niméně v závěru jsi na to kápla. :)q

2 Čura Kura Čura Kura | Email | Web | 27. september 2016 at 0:19 | React

Jistě, přemýšlím nad koncem prakticky pořád. Smrt je zkrátka všude a nedá se jí vyhýbat. A když je ji hodně, tak člověk zkrátka začne přemýšlet nad tím, jaká by byla jeho smrt a zda by dokázal umřít smířen sám se sebou.
A přesně v tom je ten fígl. Není to o tom, kolik snů a cílů v životě zvládneme zrealizovat. Naopak, čím je člověk ambicióznější, tím více se smrti bojí, protože nepřichází jen o to, co udělal, ale i to, co by mohl udělat. Celé je to vlastně o tom, naučit se žít se ztrátou a zemřít smířená sama se sebou.

Jedinečnost je složitá. Lidé mají obrovský potenciál, daleko větší, než jak ho využíváme dnes. Takže sáhnout si na své limity a vytáhnout něco, co tě dostane dál, za hranici průměrnosti, není vůbec složité. Dokonce není ani složité dosáhnout v tom určité jedinečnosti, být jedna z miliardy.
Složité je ovšem očekávat uznání. Můžeš být opravdu jedinečná, ale uznání od masy lidí se zkrátka nedočkáš. V naší historii bylo mnoho fascinujících a jedinečných osob, ale o většině z nich se v životě nedozvíš, protože jejich smýšlení nebylo vnímáno veřejností jako přínosné.
Jedinečná být můžeš, můžeš být geniální a dokonce můžeš být i božská, ale můžeš tak vnímat pouze sebe sama a možná pár dalších jedinců, kteří tě pochopí. Ale slavná ne. Sláva totiž není to stejné jako výjimečnost.

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 28. september 2016 at 21:47 | React

Dost dlouho jsem s něčím podobným bojovala. Pak se smířila s tím, že být absolutně v něčem nej. nelze. Vždycky tě někdo předejde- a jeho samotného taky. A tak dál...
Řeknu ti to takhle, člověk se jiný musí narodit, musí to mít v sobě.

A nemyslím tím, že geniální matematici jsou většinou i autisti...

"Jiného" člověka se snažil definovat i takový sociolog jako Ortega y Gasset. Pro něj je to ten, který si uvědomuje, že je součástí davu. Protože lidé se většinou za dav nikdy sami nepovažují (jakožto přímo zúčastnění). Ale je na to milion teorií.

Kdybych měla mluvit o sobě, jsem naprosto průměrná na umělecké dráze, na akademické dráze a stejně průměrná i na dráze sociální. Nejsem nijak úspěšná a oblíbená, když se to vezme takhle.

Ale přátelé o mě říkají, že tak jak řeším problém je vyloženě atypické. Dospěla jsem do bodu, kdy jsem se přestala se vším párat. Když vidím, že je problém, jdu ho nějak vyřešit.

Abych pravdu řekla do tohoto bodu jsem vyspěla až po mnoha útrapách a nepochopení. Většina lidí mě moc nemusí. A to z důvodu, že mi něco závidí. Nevím jestli to je nějaké ojedinělé kouzlo osobnosti, vzhled nebo i ta inteligence, zkoumala jsem to roky, co se pohybuju v nějakém kolektivu a došla k závěru, že je mi něco (nevím co přesně) záviděno. Možná, že se moc neumím vzdávat. Já nevím.

Jestli je tohle výjimečné, tak je lepší být nějakou neviditelnou šedou myškou v davu než si zakoušet to co já, jenom kvůli neviditelným signálu a vystupování, které nemohu všechno ovlivnit. A možná něco extra jsem, když jsem se s tím dokázala srovnat a žít s tím chumlem řítících se myšlenek a asociací. Ale nikomu bych to nepřála.

4 Poser se Poser se | 9. october 2016 at 14:09 | React

Vzdycky budes tuctova/neoriginalni. A nejvic tuctove je to, ze si myslis ze si inteligentnejsi nez ostatni, vis kolik takovych je?

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement