To, co nechala v lese

7. august 2016 at 16:00 | Christelle |  Poetic moments
V oblacích se zahřmělo a poté začaly k zemi dopadat lehké kapky. Obloha se zatáhla do temně šedé barvy, přes kterou ani sluneční světlo neprosáklo.
Dívka, která v tu dobu byla na lesní cestě vzhlédla. Pár kapek ji začalo stékat po obličeji, některé se jí rozprskly po brýlích. Stála uprostřed cesty jako socha. Nechala déšť po sobě stékat, jen se dívala do oblaků. Při dalším zahřměním sebou trhla. Z obličeje si stáhla své brýle, přes jejichž skla už nebylo nic vidět. Pokračovala v cestě.
Po chvíli už byla celá promočená, vlasy se jí lepily ke krku, mokré oblečení jí tížilo. Déšť neoslaboval, nýbrž přidával na síle. Dívka přidala do kroku, protože bouřka byla čím dál blíže a mezi stromy to nebylo příliš bezpečné.
Konečně její city vycházely na povrch. Celou tu cestu byla jako v transu, bez žádného svědomí, bez žádných pocitů. Jen šla jako mrtvola. Ale teď si začala uvědomovat tu absurditu. Začala se z ničeho nic klepat, ale zimou to nebylo. V létě nikdy nebývaly mrazivé bouřky. Chtěla těm pocitům zabránit, ale místo toho se jí vyplavily na povrch. Snažila se zatlačit své slzy, které se proudem řinuly z očí. Viděla rozmazaně. Částečně kvůli tomu, že neměla na sobě své brýle, ale i kvůli slzám, které se už mísily s dešťovými kapkami.


Rozběhla se, chtěla už z toho lesa vypadnout. Přestala racionálně přemýšlet, nechala se unést větrem, který ji chladil na vlhké kůži. Běžela by dál, ale zakopla o nějaký kámen. Překulila se a tvrdě dopadla na zem.
Uslyšela, jak někdo šeptá do větru její jméno. Poklekla na kolena a začala se rozhlížet. V mlze neviděla nic, než jen stíny stromů. Ale žádný pohyb nezaznamenala. Musela si už vymýšlet. V hlavě si domýšlela situace, které by se mohly stát, vždy jen v její prospěch, ale zapomněla, že tohle se doopravdy nikdy nestane. Nikdo ji nepřijde zachránit, nikdo ji nepomůže. Je tam, sama, špinavá a sedí na štěrkové cestě.
Zhluboka se nadechla. Snažila se uklidnit svůj zrychlený dech. Pomalu zavřela oči a zaposlouchala se do zvuků okolí. V mírném větru slyšela listí, které šumělo na stromech. Na ně dopadaly kapky deště. Slyšela, cítila, jak pomalu stékají k zemi, jak dopadají na mokrou cestu. Nikde neslyšela kroky osoby volající její jméno. Nikdo tam nebyl.
Pomalu se zvedla. Už byla natolik klidná, aby na nic nemyslela. Aby mohla pokračovat v cestě, už to není tak daleko. Oklepala si své špinavé mokré kalhoty, ale moc tomu nepomohla. Oblečení bylo díky vodě těžké a lepilo se jí na kůži. Nejraději by si to všechno svlékla a šla lesem nahá.
Při té myšlence se usmála. Teď už jí bylo mnohem lépe. Klidným krokem pokračovala. I obloha se uklidnila a jen drobně mrholilo.
Viděla, že už začíná normální silnice. Sice zamlženě, ale byla si jistá, že už je u cíle. Při dalších krocích přešla ze štěrku na beton. Vzala své brýle a snažila se je přes tričko vyčistit, ale kvůli mokré látce to nešlo. Kapky z toho dostala, ale i přes těch pár šmouh si je nasadila, aby viděla, že se dostala před správnou bránu. Bránu před hřbitovem.
Předtím sem potřebovala jít, ale teď to z ní nějak opadlo. Stála před hřbitovem a rozhodovala se, zda vstoupit či ne.
Opět jsem uslyšela své jméno. Rozhlédla se kolem sebe, ale na cestě nikdo nebyl. Podívala se skrz bránu, ale tam také nikdo nestál. Zhluboka se nadechla.
Chtěla se otočit, věděla, že by jí nepomohlo na náladě, kdyby vstoupila. Všechny vzpomínky se vrátí. To, co nechala v lese by se znova objevilo. Ale svědomí se nikdy nezbaví. Bude se jí to držet. Bude jí to táhnout dolů, i když si bude myslet, že se toho zbavila. Nikdy jí to neopustí. Musí se tomu postavit čelem.
Proto prošla skrze bránu.

Na téma:

Krátký, trochu nesmyslný. No, ani nevím, zda to k té písničce sedí. A to jsem si několikrát ten text přečítala, aby to k
tomu opravdu sedělo. Tak to už je teď jedno, hlavní je, že už jsem něco dala na písničku, neboť to byla pro mě nejedná velká výzva, ze které jsem se už vypotácela.


 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement